Jak často druhým i sobě přejeme všechno nejlepší a hodně zdraví! 

Jsme opravdu zdraví? Máme to nejlepší?

Co však znamená mít to nejlepší? To, co máme? To, co bychom chtěli mít? Co žijeme? Nebo to, co bychom chtěli žít?

A naše zdraví? Většinou si je uvědomujeme teprve tehdy, až ho ztrácíme...

Krátké záblesky radosti a štěstí střídají nejistoty a pochybnosti, aby nám společně utvářely mozaiku našeho života.

 

ŠPATNÉ NÁLADY A DEPRESE, 

KDE SE V NÁS BEROU, ŽE KLID NÁM BEROU?

 

Kde se vzal strach? Jak je možné, že se jej snažíme zahnat, ale on je tu zas a znova, přesně v ten nejnevhodnější okamžik. Třebaže se ho snažíme ukrýt do nejspodnějšího šuplíku našeho zapomnění, opět  si nás najde. Náš starý, nepříliš dobrý kamarád. Aby ne, vždyť s námi už nějaký čas bydlí. Máme ho totiž stále v sobě. Čeho se to vlastně bojíme?

Strach. Pouhé slovo. Myšlenka. V našem životě má, stejně jako všechno, svoji energii. Čím více pozornosti jí věnujeme, tím více sílí. Z fyziky známe zákon o zachování energie. Tu nelze zničit, odstranit, vymazat.

Můžeme ji však vědomě změnit. Energii. Myšlenku. Slovo Strach. I samotný pocit v nás.

    

V ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH  

ZDRAVÝM DUCHEM KE ZDRAVÉMU TĚLU 

   

Kde se v nás ukládá energie strachu, obav a dalších negací, tam při dlouhodobém působení emoce dochází k energetickému oslabení místa na našem fyzickém těle.      

Neděje se tak hned, ale po čase. Během té doby dá naše ne-moc o sobě vědět dopředu: je to ono známé píchnutí u srdce, říznutí se do prstu, bouchnutí se do hlavy, nebo rukou o futra pokaždé, když kolem nich projdu. Tím vším naše těla /kromě fyzického máme těla další/ informují, že někde v nás byla narušena rovnováha. Ve finále pak omarodíme, "náhodou" dojdeme k úrazu, nebo se s někým srazíme.

Nic se však neděje náhodně a ani nehoda není náhoda. Proto, když cítíme únavu, nervozitu, bolest, je to znamení, že něco v našem těle je  v nepořádku, a pokud tuhle myšlenku přijmeme a zpracujeme, máme velkou šanci nemoci hned v zárodku předejít.

Je lepší předcházet než napravovat. A je třeba si uvědomit, že hrsti léků, po kterých často v rychlosti sáhneme, aby nám přinesly úlevu, nám pomohou - dočasně. Skutečný problém zůstává skryt a je jen otázkou času, kdy nás opět překvapí.

  fungování těchto vztahů velmi dobře vysvětluje etikoterapie