Známe to. Ozve se bolest. Jednou, podruhé, poněkolikáté. Pomůže prášek, zábal, mastička a za chvíli je po bolesti. Většinou to však funguje jinak. Léky sice bolest otupí a nám se na pár hodin uleví. Pak další léky, mastičky, masáže, až se konečně rozhodneme navštívit lékaře s nadějí, že nám bude pomoženo. Vážím si, s čím a od čeho mi medicína (od)pomohla, jenže... ne vždy vyřešila problém  tam, kde se opakovaně vracel. Vyzbrojena optimismem, že konečně zjistím, jaký že to zakopaný pes uvízl v mém rameni a nechce ono místo opustit (proč by taky chtěl - vždyť mu věnuji náležitou pozornost - a o tu jde především ), rozhodnu se pro návštěvu míst, kde mi určitě pomohou! Trpělivě tedy absolvuji vyšetření, která sice vyloučí artrozu, ale konstatují opotřebení věkem. Nějak tuto informaci logicky nestíhám, dokud nepřipustím, že člověk může fungovat jako třicetiletý stařík, nebo sedmdesátiletý mladík. Stačí si vybrat. To je ono! Rozhodnutí je jen na každém z nás! Nespokojím se tedy s rozporcováním svého těla na: tady rameno, tuhle koleno, támhle kyčel - svůj, či náhradní (vždyť věda tolik pokročila - a díky Bohu za to). Co takhle podívat se na celou věc - cele. Propojit "západní" klasický pohled na tělo a zdraví s "východem" a jeho celostním přístupem. Co to znamená v praxi? Do povědomí mnoha se začaly dostávat informace o energiích, které každé bytí (a také naše myšlení) vyzařuje. O energetických drahách - meridiánech, které propojují vše se vším tak, aby celek správně fungoval. Jak nahoře - tak dole (hlava + myšlenky = tělo). Jak uvnitř - tak navenek (naše trávení = pokožka, zuby) Podobnost našeho pohledu na svět s funkcí orgánů v těle je víc než náhodná. Jak přijímáme život s jeho každodenními radostmi i starostmi, jak jsme schopni strávit události dne a další informace, tak bude fungovat naše trávení, žaludek a střeva. Koho zlobí zprávy v televizi a nenechají ho v klidu, tomu se zcela jistě ozve rozčílený žlučník. A potvrzením toho všeho je naše "náhodné" bouchnutí se do brňavky. Loket a žlučníková dráha v něm... A tak bychom mohli jmenovat donekonečna. Stačí naslouchat svému nitru, co nám chce skrze tělo sdělit. Pokud vnímáme sami sebe a dokážeme si udělat pro sebe čas, zastavit se, být právě v TÉTO PŘÍTOMNÉ CHVÍLI, můžeme proud nesprávných myšlenek zastavit. Pokud ne - chytili jsme se na udičku... ...a nechali vtáhnout do příběhů druhých (ve zprávách, nekonečných příbězích cizích lidí v ještě nekonečnějších seriálech, pro které pak nezbývá čas ani chuť řešit svůj vlastní příběh). Slepí a hluší k řeči svého těla posuneme se na pomyslném eskalátoru na vyšší schůdek. Na této rovině nás život provází drobnými úrazy, ťukanci a nepatrnými zraněními, nad kterými často mávneme rukou. Než nás osud popostrčí o schod výše. A tam - nebývá již veselo... Jak to vše zastavit a dostat pod kontrolu? Být pány svých myšlenek se dá naučit uvědomováním si a procítěným opakováním slov - myšlenek - obrazů, které si přeji uskutečnit: Uzdravuji se. Každým dnem se cítím lépe a spokojeněji. Všechny starosti řeším v klidu. Děkuji za dnešní krásný den. Je nekonečně mnoho afirmací a fantazii se meze nekladou. Naše mysl je zaznamenává a ukládá do podvědomí, odkud řídí naše cesty... Uvědomováním si můžeme dostat pod kontrolu i svoje tělo. Bolestí nám vnitřní já sděluje, kde a kolik jsme sešli ze své cesty. Kde jsme udělali chybu a jak ji lze napravit. Rameno - (pokud neproděláme úraz - vězme, že ani ten není náhodný) nám svou bolestí sděluje mnohé z toho, co dříve zůstalo bez povšimnutí. Tímto místem prochází energetické dráhy hned několika našich orgánů: 1. Plíce - kde jsem omezil druhé, kde nemám potřebný prostor, co mi nedá nadechnout? 2. Tlusté střevo - jakou bolest v sobě držím, jakou křivdu nechci odpustit druhým, ani sobě? 3. Slezina - co z dětství mi brání prožívat radost, čeho v budoucnosti se bojím? 4. Tenké střevo - co nedokážu rozložit, analyzovat, strávit, proč neumím přijmout kritiku? 5. Perikard - proč se slovně zraňuji, nevěřím si, podceňuji se, nejsem k sobě dost upřímný? 6. Tři ohně - kdo a čím mě zklamal, čemu se chci vyhnout, před čím chci raději utéci? 7. Žlučník - kdo mi bere můj klid, kdo mě naštval, ranil, komu nemůžu (nechci) odpustit? Upřímné odpovědi na tyto otázky přinesou mnohdy nečekaná poznání a úlevu - nejen ramen.   Koleno - jeho bolest často souvisí s naší pokorou a srazí nás - jak jinak než na kolena. Místem křižuje několik drah najednou. 1. Žaludek - co mi dělá problém přijmout, zpracovat, strávit? 2. Slezina - co z dětství mi brání prožívat dnes radost, čeho v budoucnosti se bojím? 3. Tenké střevo - co nedokážu rozložit, analyzovat, strávit, proč neumím přijmout kritiku? 4. Ledviny - co zatěžuje můj vztah s partnerem, kolegou, otcem, kde jsem uvízl v životě? 5. Tři ohně - kdo a čím mě zklamal, čemu se chci vyhnout, před čím chci raději utéci? 6. Žlučník - kdo mi bere můj klid, kdo mě naštval, ranil, komu nemůžu (nechci) odpustit? 7. Játra - proč se obviňuji, proč jsem se přestal radovat, čeho se bojím, proč závidím a co? Pro lepší orientaci koleno rozdělíme na jednotlivé části: - přední část kolena, vnitřní strana: slezina /kolena bolí při chůzi dolů/ - přední část kolena, vnější strana:  žaludek - boční strana kolen vně: žlučník /kolena bolí při chůzi nahoru/ - boční strana kolen zevnitř: ledviny - koleno zezadu: močový měchýř   Kyčel - umožňuje (omezuje)  pohyb, naši cestu, možnosti jít dál... 1. Močový měchýř - kdo a co mi působí tlaky, omezení, jsem to já (proč a čím se omezuji)? 2. Ledviny - co zatěžuje můj vztah s druhým člověkem, kde jsem uvízl v životě a nemůžu dál? 3. Žlučník - kdo mi bere můj klid, kdo mě naštval, kvůli komu nemůžu (nechci) jít dál? 4. Játra - proč jsem se přestal radovat, čeho se bojím, kvůli čemu nemůžu postupovat dál?   Zápěstí - pohyblivost, pružnost, akceschopnost, rozhodování se 1. Plíce - kde jsem omezil druhé, kde nemám potřebný prostor, co mi nedá nadechnout? 2. Tlusté střevo - jakou bolest v sobě držím, jakou křivdu nechci odpustit druhým, sobě? 3. Srdce - co mě zatěžuje, čeho se bojím, z čeho mám úzkosti, proč se uzavírám? 4. Tenké střevo - co nedokážu rozložit, analyzovat, strávit, proč neumím přijmout kritiku? 5. Perikard - proč se slovně zraňuji, nevěřím si, podceňuji se, nejsem k sobě dost upřímný? 6. Tři ohně - kdo a čím mě zklamal, čemu se chci vyhnout, před čím chci raději utéci?   Hlava (bolesti hlavy, uší, zubů, problémy očí) - naše myšlenky, rozhodnutí, cesta. Zodpovědné dráhy: tlusté střevo - žaludek - srdce - tenké střevo -  močový měchýř - trojitý ohřívač - žlučník - řídící   Páteř - pokud není zraněná, nebolí páteř, ale svaly, které ochabují v důsledku oslabení energie příslušných orgánů (následek nesprávných myšlenek a činů, strachů, zloby, lítosti, atd. - varování z vyššího schodu eskalátoru) 1. šíje - plíce, tlusté střevo, tenké střevo, močový měchýř, tři ohně, žlučník, zadní střední=řídící 2. hruď - perikard, močový měchýř, řídící 3. bedra - žlučník, močový měchýř, řídící Protože naše tělo funguje jako spojená nádoba, velkým pomocníkem pro vyrovnání energeticky oslabených míst jsou nejen masáže, ale i pouhý dotek. Propojením míst, která spolu souvisí významem i tvarem, dojde k vyrovnání výše zmíněného. Jemnými doteky spojíme oslabené místo (přiložením jedné ruky) s jemu odpovídající reflexní oblastí (přiložením druhé ruky). Klid, dotek a myšlenka uzdravení mívá zázračné účinky. Co s čím souvisí (oslabené místo - reflexní oblast, a naopak) 1. prsty na rukou - prsty na nohou 2. předloktí - lýtko 3. zápěstí - kotník 4. lopatka - bérec 5. lopatka - hýždě 6. křížová kost - pata 7. lebka - křížová kost 8. hýždě - lýtko 9. dlaň - chodidlo 10. rameno - kyčel 11. ucho - kyčel 12. paže - stehno 13. loket - koleno Hodně úspěchů při komunikaci se svým tělem v procesu uzdravování těla i duše - nám všem. /z mé prezentace: V ZDRAVÉM TĚLE ZDRAVÝ DUCH - ZDRAVÝM DUCHEM KE ZDRAVÉMU TĚLU/: zde  

Přehled komentářů