Jižní Čechy mě přitahovaly něčím negativním. Trpce jsem snášela výlety a nechápala, co na té Šumavě všichni mají. Každý návrat domů byl pro mě utrpením, které bylo doprovázeno nucenými zastávkami nevolnosti těla i ducha...a následným maroděním. Přesto jsem znovu jela. Přítel tam kdysi málem přišel o život a mně bylo zle, kdykoli jsme se vraceli. V tom bude něco jiného, napadlo mě, když se to opakovalo. Pak jsem se setkala s myšlenkou odpouštění a rozhodla se ji praktikovat i v souvislosti se zmíněným krajem. A světe, div se. Nevolnosti odešly, lidé se tu stali mnohem příjemnější a příroda nám začala ukazovat své poklady...

Studánka

Marianské volání slyším od poloviny ledna…všude kolem sebe, kam se podívám, a nechápu a vzpomínám na zvláštní energie u Hauswaldské kaple – místa zjevení Panny Marie. Hmm, studánka, říkám si, ještě s kamínkem na památku v ruce, ještě s nádhernými zážitky v sobě, když se od ní vracím zpět, přesto však stále s myslí nevěřících Tomášů... Když vtom hlas k ohlédnutí se zpět mě volá, bych, uprostřed oblohy několik dní beznadějně zatažené, spatřila zlatý kotouč a oka mrknutí v něm. Stojím v pokoře a mlčky sdílím tu nádheru... Za několik vteřin se opona zatáhla a já mohla pokračovat v cestě zpět do vesnice. Že by náhoda? Zase mi někdo kecá do doznívajícího zážitku. Tak otáčím se a nevěřícně sleduji ten zázrak ještě jednou. Pro mě. Jenom pro mě. Ne, to není náhoda...nejsem blázen. Konečně se mi to sepne – ne náhodou právě řeším vnitřní ženu, matku. A tak děkuji Bohu za tyto lekce. Srní, únor 2009 A TAK DĚKUJI OSUDU ŽE POTKÁVÁM LIDI KTERÉ POTKAT MÁM A DÍKY KTERÝM UČIT SE MÁM ZDA LIDÉ DOBŘÍ ČI ZLÍ JSOU TO HODNOTIT NEPŘÍSLUŠÍ NÁM TO AŤ BŮH POSOUDÍ SÁM VŠAK DOTKNOUT SE PEKLA NĚKDY NÁM TŘEBA BY OTEVŘELO NEBE NÁRUČ SVOU NÁM... Hauswaldská kaple Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až byla zbourána útvarem pohraniční stráže. Na základě pověsti o zjevení a vzniku mariánského poutního místa tu obec Srní vystavěla v roce 1820 malou kapli. Pro sílící proud věřících zde vzniká vedle v roce 1860 další větší kaple, přestavěná r. 1901. Na oltář věřící umístili sochu Panny Marie Lurdské, která se dochovala a je nyní na postranním oltáři kostela v Srní. Pouť se zde slavila vždy o svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. O Hauswaldské kapli se zmiňuje Karel Klostermann v povídce „Červené srdce“. O tomto zajímavém místě rovněž píše ing. Pavel Kozák v knize „Tajemná místa Pošumaví“. Kaple včetně svého zařízení byla srovnána se zemí dne 14. 9. 1957 za účasti jednotky pohraniční stráže. Místo je ale mnohem starší. Přes cestu proti kapli se nachází kříž a v době Keltů zde stála asi pře 5000 lety druidská svatyně. I dnes je zde energetický bod s pramenem kosmické energie. Několik metrů za v lese je kulatý kámen, který dle psychotroniků nese zbytkovou energii zjevení vysoké duchovní bytosti. Za kaplí je studánka s velmi chutnou vodou. Prý u ní sedí malý vodní skřítek. Voda je léčivá na nemoci močových cest. Typ místa: sakrální památky kaple Stav: zřícenina Přístupnost: volně přístupno Země: Česká Republika Kraj: Plzeňský kraj Pozice: N 49° 04' 05.39" E 13° 27' 39.43"